Spravedlnost v krvi

Za smrt tří lidí je v ČR trest odnětí svobody "až" šest let (článek zde). Dva roky za smrt, když do toho půjdeme pěkně po hlavě a v kategorii kupecké počty. A při dobrém chování prý může být člověk venku už po polovině trestu, hmmmmm, a to se vyplatí!

Jsem člověk, který vyrůstal v tuhých osmdesátkách a který si velmi dobře pamatuje terminus technicus "rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví". A za ten byly prý ty nejvyšší sazby. Když ovšem byl někdo tak blbý, a jel v tom, a neměl dost peněz na úplatky, aby se na něj nedosáhlo. (A v tomhle se to asi moc nezměnilo, že?) Takže takový člověk, který např. ukradl ze stavby pár cihel, protože mu spadl komín a řekl si "z cizího krev neteče", najednou zjistil, že je v kriminále. Na dlouho. Žádná podmínka, pěkně "na tvrdo".

Mám pocit, že v našem soudnictví tahle situace stále přetrvává.

Že lidský život a zdraví jsou stále ceněny méně, než majetek.

Že ten, který spáchá majetkovou trestnou činnost, je odsouzen, je možná v pořádku (osobně vůbec nevěřím v přínos vězení a tzv. nápravných opatření, ale to je na jinou debatu).

Ale ten, kdo "jen" zabije například autem dítě, seniora, člověka prostě, tak má za zabití podmínku. Stejně jako lékař, který nepostupoval v souladu s nejlepší praxí, má maximálně zákaz činnosti, a podmínku. A pak je tu ten lékař, který šel sedět, protože úplatky (a ne, nebráním ho, jen poukazuji na nerovnost v konání soudů, byť podle práva).

Lidský život stojí více než rohlík (a to i během pandemie - odkazuji na rozhodnutí soudů, které za krádeže potravin v obchodech odsoudily pachatele nepodmíněně, tedy jde za to do vězení).

Název jsem si ukradla ze seriálu, který jsem dříve sledovala. A i díky němu pochopila, že ta světská, pozemní spravedlnost vlastně neexistuje, a že naše činy mají vždy dalekosáhlé důsledky. A tak, přestože to myslíme dobře, můžeme ve výsledku hodně uškodit.

Jakkoliv už vím, že snažit se posuzovat celkovou "spravedlnost" z mého osobního egoistického pohledu je prakticky nemožné, a hlavně, mít na to názor, rozčilovat se tím, je navrch naprosto zbytečné, tak jsem pořád přesvědčená o tom, že by se právní řád měl v tomto smyslu narovnat.